sobota 24. prosince 2011
Tweet pro (Václava)
proč mi je Václav Havel sympatický? Mám pocit, že by mi mihl být blízko, kdyby jsme se znali, určitě bychom se někde potkali a psali si dopisy
Štítky:
neposlané twíty,
pocity,
tvít pro ...,
václav
úterý 20. prosince 2011
Žár (jak to vlastně pokračuje)
Svého plánu se držím, ovšem zpomalení je na cestě. První kroky jsem už podnikla. Ovšem není vše také, jak si to člověk vybarvuje. Nejdůležitější je začít, jakkoli. Splněno. První kapela ke pod mým (zatím nepříliš zkušeným křídlem), spousta nápadů v hlavě, málo v reálu, hutné hledání začátku provázku a nějakých uzlů, ještě to bude dlouhé....
Konečně se mi zapálení dostalo blíž k tělu, až jsem v jednu chvíli měla pocit, že uhořím, jaké mi bylo vedro, kolik jsem toho chtěla v jedné minutě stihnout a vymyslet.
Naštěstí ohni nepomohl vítr a ten se tak nerozšířil do mnohahektarového lesa, a nezbývá mu než se pomaleji, tak jak bude potkávat a pohlcovat soušky, jehličí i vzrostlé kmeny, rozhořívat z malého ohníčku (rozuměj menších lokálních kapel, koncertů a kultůry) k těm větším hranicím a budoucím spáleništím... Ano, doufám, že tento oheň dokáže pohltit i další osoby a jejich aktivitu, aby se oheň rozhořel v každé malé vísce i na předměstí. A to vše proto, aby se na konci, až nebude, co by plameny pohltily, na doutnajícím hřbitovu sešli přeživší a začli svou energii a nápady vkládat do budování dosud nepředstavitelných a přesto možných cest, uzlů a míst setkávání kultůry a nás všech.
Proto TVOŘTE, ať tam máme co dát!
Pište, odkazujte a sdílejte.
Konečně se mi zapálení dostalo blíž k tělu, až jsem v jednu chvíli měla pocit, že uhořím, jaké mi bylo vedro, kolik jsem toho chtěla v jedné minutě stihnout a vymyslet.
Naštěstí ohni nepomohl vítr a ten se tak nerozšířil do mnohahektarového lesa, a nezbývá mu než se pomaleji, tak jak bude potkávat a pohlcovat soušky, jehličí i vzrostlé kmeny, rozhořívat z malého ohníčku (rozuměj menších lokálních kapel, koncertů a kultůry) k těm větším hranicím a budoucím spáleništím... Ano, doufám, že tento oheň dokáže pohltit i další osoby a jejich aktivitu, aby se oheň rozhořel v každé malé vísce i na předměstí. A to vše proto, aby se na konci, až nebude, co by plameny pohltily, na doutnajícím hřbitovu sešli přeživší a začli svou energii a nápady vkládat do budování dosud nepředstavitelných a přesto možných cest, uzlů a míst setkávání kultůry a nás všech.
Proto TVOŘTE, ať tam máme co dát!
Pište, odkazujte a sdílejte.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)